Rychlost učení žonglování

Za dobu, co na webu visí mé stránky o žonglování mě kontaktovalo poměrně velké množství začínajících žonglérů. Jednoznačně nejčastější otázky se týkaly problematiky výběru vhodných míčků. V hitparádě otázek by se však pravděpodobně hned na druhém místě umístila otázka, která začíná: "Jak dlouho trvá..." a nejčastěji končí "naučit se žonglovat s pěti míčky".

Byť se jedná o poměrně jednoduché otázky, není možné nějak generalizovat. Každý člověk je jiný a má za sebou jinou historii, tak se každý učí jinak rychle. Každému se navíc líbí jiná skladba triků, a proto není snadné porovnávat. Žonglování může být též doplněno dalšími prvky, například tancem, klaunstvím či divadlem. Na přímé porovnání žonglérských dovedností se soustřeďuje soutěž pořádána WJF každoročně v Las Vegas, poslední ročníky však začínají obsahovat dle mého názoru poněkud absurdní disciplíny a omezení.

Chcete-li se naučit žonglovat nebo se zlepšit, pak jsou, jak se domnívám, ze všeho nejdůležitější vaše povahové vlastnosti a vaše motivace. Chcete-li se něco naučit, pak vás podobně jako rozjetý vlak půjde zastavit jen těžko. Někteří lidé často na žonglování reagují větou: „Na to bych neměl trpělivost.“ To zní, jako by žonglování bylo něco, do čeho se lidé musí nutit. S takovým postojem by však nejspíš žongléři vůbec neexistovali. Žonglování je především zábava a pokud pro člověka zábavou zůstane, má šanci opravdu se vypracovat. Nemohu popřít, že pro mnoho lidí je žonglování nejen zábavou ale i drogou – prostě chcete pořád víc a víc, ale můžete přestat kdykoli byste chtěli. Tréninky se natahují na několikahodinové a člověk se učí stále více a více triků. A mluvím tu o opravdovém několikahodinovém tréninku, nikoli o tréninku, do kterého někteří započítávají dvouhodinový pokec s přáteli a hodinové pokuřování cigaret. Možnosti jsou téměř nekonečné, byť rozdíl mezi jednotlivými triky nemusí být pro nezasvěceného pozorovatele na první pohled zjevný, pokud žonglujete dva klidně i podobné triky, vnímáte je obvykle jako úplně něco jiného. Existuje extrémní množství triků a ještě extrémnější počet propojení mezi nimi. Ne nadarmo se říká, že žonglování je nejkreativnější sport vůbec.

Atributem, který má dle mého názoru největší vliv na rychlost učení, je věk. Starého psa sice novým kouskům naučíš, ale za cenu výrazně většího úsilí a větší doby učení. V případě prvního opravdového žonglérského triku – kaskády se třemi míčky – se obvykle udává doba potřebná k naučení (šesti chytů) od 40 do 60 minut. Měl jsem možnost přesvědčit se, že to tak většinou bývá. Jen velmi výjimečně se najde mladý člověk natolik nemotorný, aby toto nesplnil. Pokud se někdo však rozhodne učit se žonglovat v padesáti letech, musí počítat s tím, že mu stejná věc bude trvat několik hodin či dnů.

Kromě věku však rychlost učení ovlivňují i další faktory. Velkou roli hraje, zda dotyčný před nebo souběžně s žonglováním trénoval nějaké jiné aktivity náročné na nervosvalovou koordinaci - například bojová umění, tanec, či hru na hudební nástroj.

Opravdu velmi podstatné je, kolik hodin člověk věnuje tréninku denně. Se stále narůstající obtížností triků je třeba více a více trénovat jenom na to, abyste se udrželi na stejné úrovni. Na druhou stranu mozek pracuje i ve spánku a tak je pro rychlost učení důležitý i zdravý odpočinek. Ne vždy tedy platí, že více znamená lépe. Svaly ale vyžadují pravidelný trénink. Dobrým pomocníkem je vizualizace, budete-li si představovat, že žonglujete nějaký vzor, budete se zlepšovat rychleji.

Učení se novému triku je obtížné ze dvou důvodů – první spočívá v pochopení, o co v žonglovaném vzoru jde, a druhý spočívá v provedení triku. Například trik „rubensteinova pomsta“ je obtížné pochopit, jeho naučení ale přichází zlomově – do určitého okamžiku ho neumíte a pak zjistíte, že ho žonglujete. Prostě pochopíte, jak se míčky ve vzoru pohybují. Opačný případ je například kaskáda se sedmi míčky, tam je vám hned od prvních pokusů jasné, jak kaskáda funguje, je ale velký problém donutit paže k takové přesnosti, aby vzor nezkolaboval. Čím pokročilejší budete, tím se skladba triků, které se budete učit, bude přesunovat do druhé kategorie. Často se tak člověk dostane na úroveň, kdy neví co dál – nové triky jsou příliš složité, člověk se sotva drží na úrovni, na které je. Někdo to řeší volbou jiného žonglovátka, jiný změní styl žonglování. Já osobně jsem se velmi zamiloval do siteswapového žonglování. Pro žongléra je to téměř nevyčerpatelný zdroj nové inspirace. Žonglujete-li však především proto, že chcete vystupovat, pak to pro vás nejspíš není nejlepší cesta, protože pro nezasvěceného pozorovatele nebývá, jak jsem již jednou zmínil, mezi jednotlivými vzory tak výrazný rozdíl jako pro žongléra. Mým nejnadšenějším a nejvděčnějším divákem jsem od začátku já sám. Žongluji to, co mě baví, a vystupuji jen výjimečně. Žonglování je pro mě způsob, jak se odreagovat, zbavit se zbytečných myšlenek, vypadnout ze světa termínů a dát si pořádně do těla. Rád žongluju sám, protože mě pak nic nerozptyluje. Přes léto sice často žongluju na koupališti, to ale nedělám, abych se předváděl, ale protože jsou tam sprchy. Vždy se snažím najít nějaké opuštěnější místo, abych nikoho neohrožoval. Občas člověk ale stejně narazí na konfliktní lidi, kteří vidí, že házíte a stejně si dají deku metr od vás a jsou hrubí, když je slušně poprosíte, zda by nemohli jít dál (čímž zdravím tu blonďatou krávu středních let z koupaliště v Ústí nad Orlicí).

Dalším faktorem ovlivňující rychlost učení je to, zda se člověk vše učí sám, či zda má nějakého učitele. Stránky které dělám, dělám proto, že v době, kdy jsem sám začínal mi takové chyběly. Nacházel jsem spoustu různých serverů, ale obvykle na nich bylo jen pár základních triků. Navíc žádné nebyly české. Takže jak dlouho trvá naučit se žonglovat?

Když víte jak postupovat, pak je možné slušně žonglovat se sedmi míčky během řekněme dvou let a s pěti během pár měsíců...

...pokud je ovšem pro žongléra cílem kvantita. Mnoho žonglérů neusiluje o kvantitu, věřte mi, že i se třemi míčky se můžete zabavit na dlouho. Prostě to, že se naučíte něco dříve nebo později než někdo jiný, není vůbec podstatné. Žonglování je především o neustálém posunování vlastních limitů, což je dle mého názoru největší hnací síla.